Moderní webové mapování funguje v souladu s tradičním mapováním terénním. Zatímco terénní výzkum probíhá přímou formou, tj. vyžaduje přítomnost explorátora a domluvu sezení s respondenty typicky v lokalitě jejich bydliště, do webového, nepřímého výzkumu se může zapojit každý respondent sám, odkudkoliv a kdykoliv, a to i přerušovaně. Výhodou oproti terénnímu výzkumu je tak daleko větší množství získaných dat v daleko kratším čase, navíc současně z rozličných regionů. Odpovědi, které zájemci vyplní, se automaticky ukládají do strukturované elektronické databáze a jsou předchystány pro další použití, což zvyšuje efektivitu jejich mapového zpracování. Na druhou stranu je nutné přistupovat k datům obezřetněji než u terénního výzkumu a podrobovat je hlubší kritické analýze, neboť mohou být zkreslena např. nepochopením zadání ze strany respondenta či nemožností zpětného ověření či doplnění odpovědi. Zápisy také nemusejí reflektovat skutečnou podobu užívaného výrazu, např. co se jeho výslovnosti týče, a i proto se webový výzkum soustředí především na nářeční lexikum.